Skandinávská dieta (aneb vikingský útok na naše lednice)

Základní principy skandinávské diety

1. Místní a sezónní potraviny: Skandinávská dieta klade důraz na konzumaci čerstvých, místně vypěstovaných a sezónních potravin. To nejen podporuje místní zemědělce, ale také zajišťuje vyšší obsah živin v potravinách, které konzumujete.

2. Rostlinná strava: Základem stravy jsou zelenina, bobuloviny, celozrnné obiloviny, ořechy a semena. Tyto potraviny jsou bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály, což přispívá k lepšímu trávení a celkovému zdraví.

3. Zdravé tuky: Skandinávská dieta zahrnuje zdravé tuky z ryb, jako je losos, makrela a sleď, které jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Kromě ryb se doporučuje konzumace olivového oleje a řepkového oleje.

4. Nízký obsah cukru a soli: Omezení cukru a soli je klíčovým faktorem skandinávské diety. Místo sladkostí a slaných pochutin se preferují přírodní sladidla jako med nebo stévie a používání bylinek a koření pro ochucení jídel.

5. Fermentované potraviny: Tradiční skandinávské pokrmy často zahrnují fermentované produkty, jako je kysané zelí nebo jogurty, které podporují zdravou střevní mikroflóru.

Jak aplikovat v praxi? Skandinávská dieta hodně staví právě na rybách a mořských plodech. Dopřát si je můžeme klidně čtyřikrát do týdne a nemusíme se bát ani těch tučnějších, jako je např. losos. Dodáme tak tělu potřebnou dávku omega 3 mastných kyselin. Ryby také obsahují i pro naše zdraví a krásu tolik potřebný kolagen, ale ten doporučujeme raději doplňovat samostatně. Co se týče masa, různé interpretace diety se v tom malinko rozcházejí. Jasné je určitě to, že hovězímu a vepřovému bychom se měli pokud možno úplně vyhnout. Naopak zelenou má rozhodně zvěřina a jehněčí, můžeme ale sáhnout i po drůbeži. Nejedná se ale o úplně na mase založenou dietu, zařadíme ho tedy zhruba dvakrát do týdne. Všechno to doplníme hromadou zeleniny, nejčastěji kořenové a listové. Tady připomínáme ten apel na sezónnost – zatímco v létě bude ideální čerstvý listový salát, v zimě sáhneme spíš po dušené kořenové zelenině. Své místo v jídelníčku mají i vegetariánská jídla. V rámci diety by bylo nejlepší mít dva dny v týdnu zcela bezmasé. Odepřít si nemusíme ani pečivo, jen sáhneme po tom z celozrnné mouky. To samé platí i pro mléčné produkty: mají tady své místo, ale jejich nízkotučná varianta bude vhodnější. A samozřejmě nezapomínáme na ovoce, ideální jsou bobuloviny (borůvky, angrešty, rybízy, maliny, brusinky…), jablka a hrušky. Na tepelnou úpravu potravin používáme kvalitní řepkový olej, který je pro oblast Skandinávie typický.

Sezónnost a lokálnost

Na závěr si ještě připomeneme tenhle hrozně sympatický princip. Jíst sezónní a pokud možno lokální produkty je šetrné k našim tělům i k životnímu prostředí. Vychází to z jednoduché myšlenky, že bychom měli jíst to, co se momentálně lokálně sklízí (v zimě pak potraviny, které jsou vhodné ke skladování). Navíc je to pro nás tak nějak přirozenější, protože zatímco v zimě se potřebujeme zahřát a táhne nás to spíš k tučnějším a hutnějším jídlům, v létě naopak vyhledáváme lehké a osvěžující kombinace potravin.