Cesta na zelenější stranu: Vše, co potřebujete vědět o vegetariánství

Proč lidé dávají sbohem masu?

Vlastní zdraví - Tělo máme jen jedno. Mnoho lidí přechází na rostlinnou stravu na doporučení lékařů nebo po vlastním průzkumu. Chceme se cítit lehčí, mít více energie a dožít se vysokého věku v plné síle. Jak si ukážeme níže, věda jim dává z velké části za pravdu. Soucit se zvířaty - je pro mnohé první impuls. Moderní velkochovy často připomínají spíše továrny na maso než farmy, a pro citlivější povahy je představa, že kvůli jejich pětiminutovému požitku muselo zemřít zvíře, zkrátka nepřijatelná. Záchrana planety -Možná vás to překvapí, ale masný průmysl je jedním z největších znečišťovatelů naší planety. Produkce masa vyžaduje obrovské množství vody, půdy a krmiva. Věděli jste, že? Na výrobu jednoho jediného hovězího hamburgeru se spotřebuje přibližně 2 400 litrů vody. To je množství, které průměrný člověk prospotřebuje při sprchování za celé dva měsíce.

Vegetarián vs. vegan:

Abychom v tom měli jasno, pojďme si tyto dva (a několik dalších) směry rychle definovat.

• Vegetarián: Nejí maso, drůbež, ryby ani plody moře. Bez problému ale konzumuje mléčné výrobky, sýry, vejce a med.
• Vegan: Jde ještě dál. Striktně odmítá všechny živočišné produkty. Na jeho talíři nenajdete maso, mléko, vejce, med a často se vyhýbá i oblečení z kůže, vlny či kosmetice testované na zvířatech.
• Pescatarián: Nejí červené maso ani drůbež, ale do jídelníčku zahrnuje ryby a mořské plody. Často je to přestupní stanice k vegetariánství.
• Flexitarián: Moderní přístup pro ty, kdo nechtějí radikální nálepky. Flexitarián jí převážně rostlinnou stravu, ale kvalitním masem jednou za čas nepohrdne.

Přínosy vegetariánství: Co na to říká vaše tělo?

Pokud je vegetariánská strava správně vyvážená, přináší tělu obrovské množství benefitů. Podívejme se na ty nejvýznamnější: Zdravější srdce a cévy: Vegetariáni mají statisticky nižší hladinu „špatného“ LDL cholesterolu a nižší krevní tlak. Rostlinná strava totiž přirozeně obsahuje minimum nasycených mastných kyselin, které ucpávají cévy. Výsledkem je výrazně nižší riziko infarktu a mrtvice. Prevence cukrovky 2. typu: Díky vysokému příjmu vlákniny, komplexních sacharidů, zeleniny a luštěnin pomáhá vegetariánská strava udržovat stabilní hladinu cukru v krvi a zvyšuje citlivost na inzulin. Snadnější kontrola hmotnosti: Rostlinná jídla mívají obecně nižší kalorickou hustotu (obsahují více vody a vlákniny). To znamená, že můžete sníst větší objem jídla, cítit se sytí, a přitom nepřijímat nadbytek kalorií. Obezita je mezi dlouholetými vegetariány spíše vzácností. Lepší trávení a mikroflóra: Vláknina je palivem pro naše střevní bakterie. Zdravý mikrobiom (střevní mikroflóra) ovlivňuje nejen naše trávení, ale jak dnes už víme, také naši imunitu a psychickou pohodu.

Jak začít a nezbláznit se z toho?

Pokud vás myšlenka vegetariánství láká, nemusíte hned zítra vyhodit všechno z lednice a prohlásit se za stoprocentního býložravce. Extrémy málokdy vydrží dlouho. Zkuste na to jít chytře:

1. Zaveďte „Bezmasé pondělky“: Jeden den v týdnu bez masa zvládne každý. Zjistíte, že to vlastně vůbec nebolí.
2. Vegetariánské verze vašich oblíbených jídel: Milujete špagety s mletým masem? Zkuste místo masa použít červenou čočku nebo sójový granulát. Máte rádi kari? Dejte do něj cizrnu a batáty.
3. Objevujte zahraniční kuchyně: Indická, thajská nebo mexická kuchyně pracují s luštěninami, kořením a zeleninou naprosto geniálně a přirozeně. Často si ani nevšimnete, že v jídle maso chybí.
4. Nebuďte na sebe přísní: Pokud si po měsíci bez masa dáte na rodinné oslavě babiččinu svíčkovou, svět se nezboří. Každý krok směřující k omezení živočišných produktů se počítá – pro vaše zdraví i pro planetu.